Síla jmen 06

13. září 2011 v 0:00 | Meisil |  Vrakoviště
Osud zapíchl prst do stránky. "…A vlk se otočil a rozběhl se na východ…" tady byla ta chyba. Ta rakovinná buňka, co způsobila zkázu. Vzal své pero a chystal se přeškrtnout tu chybu. Svět se musel vrátit zpátky, do okamžiku, kde nastala chyba.

Gegris zakňučel. Stál na srázu. Pod ním se do hloubky i šířky rozprostíralo dno dalšího kráteru, z jehož středu se dosud kouřilo. Skřítka se svezla z jeho zad a zahleděla se na hořící oblohu. Jednotlivé hvězdy nebyly vidět. Padaly v mase, jejich těla hořela, a zakryly nekonečnou čerň Vesmíru. Jeden menší úlomek dopadl za jejich záda. Vlk i Quina se otočili. Do tváří je udeřil horký vítr způsobený tlakovou vlnou. Les před nimi hořel. Stromy se svíjely a úpěli v plamenné agónii. Zvířata, jimž nohy nedovolovaly únik bolestně vyla a celý svět se změnil.

Hvězd pomalu, ale jistě ubývalo. Nejprve tu a tam zanechávaly černá místa, pak začal řídnout i déšť.

"Gegrisi" špitla skřítka a objala vlkův čumák. "Byl jsi to nejlepší, co mě za můj život potkalo. Děkuju ti" vlkovy oči se rozsvítily v náhlém pochopení. Jeho jazyk nebyl schopen artikulovat slova, ale skřítka pochopila z náhlého úbytku sil. Vlk dokázal odhalit její jméno. A to dokázali jen skřítci, nebo nejlepší přátelé. Pohladila ho na čumáku. "Nikdy na tebe nezapomenu" zašeptala Quina s tváří zabořenou hluboko do jeho srsti.

A poslední padající hvězda ukončila jejich životy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama