Rozhovor s Knihou

21. října 2010 v 19:43 | Meisil |  Vrakoviště
Ahoj. Hlásí se vám MeiSill od svého počítače. Na rameni jí sedí Bubo v podobě sovičky a nepřátelsky shlíží na poněkud obtloustlou knihu, která se ujala být hlavním mluvčím všech zástupců MeiSillininy knihovny. Je to slovník.

"Fo bych vekla, ve fem flovník, obfahuji nejvífe flov, takfe fem i mluvfí" To víte, přes plné desky stránek, z nichž některé už napevno ve vazbě nedrží, se mluví špatně.
Bubo se načepýřil a popoletěl k poličce, odkud z výšky nesouhlasně a povýšeně shlíží na slovník.
No tak, Bubo, tady kniha není tak špatná, jak si myslíš. Takový slovník se čas od času hodí. Ty si taky občas šlapeš na zobák. Bubo se zaškaredil a výmluvně se proměnil v křečka.
"No pvofím. Takové vychofání flověk vaktěžif neviděl. já fi dám tu pfáci vás nafštífit a ono fe to fkaredí"
Takový už je život paní Kniho. Pověděla byste nám, co to znamená fantasy?
"fantafy? pofkejte" ozývá se šustění stránek "á, tady to mám. fantafy. ofnačení pvo uměvecký fánr, pfedevfím ve vitevatuve. obvevují fe tam pfedeffím magifké bytofti, jako dvaci a elfové."
Děkuji, paní Kniho. Bubo, co si o tom myslíš?
"Že by to chtělo pořádnou artikulaci"
Nedělej si legraci. Já myslela, jestli máme na to, abychom na toto téma něco napsali.
"Na téma týdne už píšeš"
Vždyť víš, jak to myslím
"Ne, jak?"
Neblbni nebo na tebe pošlu démonky Fini a Mini.
"To určitě"
Řekl sis o to.
Vojaj ňáš někďo? My jádi pšišli, ale ďoma ňáš čekají želatiňové boňbóňky k večeži.
Srovnejte prosím Buba do latě
ďo jatě? Ťo by ňešlo, ukjuťně ňám kjučí v bžiše.
"To fnad není mofný! Takofé nifení feftiny, Já vám dám, mvňavý beftie!"
Ale paní Kniho, to nebude nutné. Oni nebudou dělat potíže, že?
My pšišli, pjoťože jši ňáš pšivolala.
Konečně se, milí čtenáři, dostáváme k tomu, kdo jsou Fini a Mini.
Já žíkal, že chči jiňé jméňo...
narozdíl od Buba, který je čistě imaginární, jsou tyto příšerky úplně skutečné. velikost cca tři krát tři centimetry. Každá mají jediné veliké žluté oko, dvě veliká chodidla, dvě beztvaré paže a tři výrůstky podobné vlasům. A ocas. Stejně oranžový jako zbytek. Nějak se jim podařilo propašovat se sem ve dvou kinder vejcích. Ujala jsem se jich a tak přežívají na poličce ve společnosti pidiknih matamatika, fyzika, angličtina a čeština do kapsy. Děsně dobře se jimi hází na zem.
Ňo pjoším, a ťakhle žijeme
"Není divu, fe máte takofé nedoftatky, kdyf fe vámi háfí. Ale do té feftiny do kapfy byfte obfas nahlédnout mohli."
Horší je to s jejich zvedáním, protože díky svému nepravidelnému tvaru se rádi někam zakutálejí.
Chčeme viděť koušek švěťa
A hlavně, že vám nevadí, když za vámi musím lézt všude možně
ťak š ňámi nehážej
Vždyť právě říkáte, že chcete vidět kousek světa? A navíc jste to měli napsané na letáčku v kinder vejci.
Čo?
Že jste házecí gumové příšerky...zpátky k tématu. Paní Kniho, kolik knih bylo na toto téma napsáno a jaká je šance, že něco, co napíšeme s Bubem bude mít oproti jiným knihám nápad, vtip a stane se to bestsellerem?
Kniha se zamračila, pokud je něco takového u knihy možné, Bubo našpicoval uši a se zájmem nyní shlíží z poličky.
"Nó, odhadovala bych to tak na defítky tifíc. mofná ftofky a mofná miliony. vfhledem k tomu, že knih ftále pfibývá... A famofdfejmě, fe kniha, ktervou napífete vy, bude něvakou dobu beftfellevem."
Bubo se usmál a vítězně si mne tlapky
A to byste řekla každému, kdo by se zeptal?
"Ano, totif ne, totif, uf, vy jfte mě napálili! Famofdfejmě, fe to veknu kafdému, fopak jfem tak blbá, fe bych fe nechala fa nehefkou odpofěď fpálit?"
Všichni tři, Bubo, Mini i Fini leknutím nadskočili a spadli z poličky. jen tak tak se drží na růžku papíru.
To už se dneska nedělá, paní Kniho, říkám, zatímco vracím ty tři ustrašené zpátky na poličku (Uf, ťo bylo o fouš. Ně, o foušeček). Dnes svět patří učencům, kteří potřebují knihy, ne lidem, kteří o vědění nestojí. A teď prosím pravdu.
"Dobvá. Nefetla jfem nif f vafí tvovby, a tak nemůfu víft, jak nadějní jfte. mvfí mě to."
Přečíst si to nemůžete?
"nemám ofi! poufe paměť!"
Aha, jistě. Tak, myslím že to bude všechno.
Můžeme jíť ťaky?
Samozřejmě
"Šťastnou a dalekou cestu příšerky. Vracet se nemusíte."
Ale Bubo, nebuď protivný!
"Když mě se už chce spa-áá-át"
Dobře. Tak na shledanou příště Mini a Fini. kam vás mám odnést paní Kniho?
"Fpátky do knihovny dvahá. uf tam mám vyfefené míftefko."

Takže tohle byl rozhovor s Knihou. Vidíte, k ničemu světobornému jsme se nedostali. Asi příště budu muset vypustit jak démonky, tak Buba.

Kdo by to byl řekl, tak krásně nám utekl celý článek. O fantasy je vlastně celý tenhle blog. O mém vymyšleném světě, dobrodružstvích Viverine a dalších.
Fantasy je svět, který vám nikdo nevezme, protože i když nemáte knihy, máte vlastní představivost.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stranger-girl | Web | 21. října 2010 v 19:58 | Reagovat

super :-D ale převést si to do normální češtiny mi dalo fakt hodně práce :D

2 maglaiz | Web | 21. října 2010 v 20:00 | Reagovat

tenhle článek je dokonalost sama! moc jsem se pobavila...nádherný článek a skvělý motiv :-) velmi zdařené :-)

3 Anička číslo dvje | E-mail | Web | 21. října 2010 v 20:44 | Reagovat

Na tento blog asi jako jeden z mála budu chodit častěji...

4 FifinQa | Web | 21. října 2010 v 21:14 | Reagovat

Máš moc pěkný blog

5 darkmiss | Web | 21. října 2010 v 21:50 | Reagovat

supéééér!!!! budu tu pečená vařena smažená zkažená, líbí se mi tu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama