Výflus první-rozjezd, vzpomínáme na závody

16. listopadu 2011 v 18:11 | meisil |  Výflusy
Takže, jak začít… ehm… Ahoj
(Myslím, že jsem začala být posedlá prvním dojmem, který se snažím pořád upravovat)
Posledně jsem slibovala, že se to tu změní. Tudíž se nebudu otravovat s nějakým množstvím rubrik, a tak to rozdělím následovně: cokoliv, kde kecám do prázdna: Výflusy. Cokoliv, co zavání psanou tvorbou: Vrakoviště, a ten zbytek, obrázky, a jiné šílenosti, jež vzniknou, když se mi do rukou dostane papír a tužka, jdou do Sběru.
Takže ehm ehm, začínáme.
 

Rekonstrukce

23. října 2011 v 17:33 | Meisil
Vím, jsem strašná, ale když se vezme v úvahu, že sem nikdo nechodí, není to tak děsný. Jednoduše, nemám na blog dostatek času, nemám dost času na žádný můj koníček, kromě plavání, které mě baví čím dál víc, a také se mi o něm chce psát. Trošku fňukám nad povídkami a tím, že nejsem schopná napsat a zaplnit a splnit to, co jsem si předsevzala, totiž udělat z tohoto místa tak trochu encyklopedii o MeirTirii, ale nejsem schopná ani nic napsat, ani... no, já prostě nevím.
Nechci psát mnoho svých názorů, protože se bojím, že to může být nebezpečné.
nestíhám psát povídky a jediné, na co dokážu myslet, je škola a tréninky.
občas něco načmárám, ale nedostanu se k tomu to dát na blog.
navíc už dýl přemýšlím nad naprostým předěláním tohohle hnízda.
přece jenom, jsem vodní tvor
tak já nevím
každopádně
te´d to tady bude chvíli zmatený, protože chci absolutně překopat úplně všechno
takže se případným návštěvníkům neskonale omlouvám

Jak fiasko přišlo, a životní příležitost opustila bojiště

16. října 2011 v 18:11 | Meisil
Jsem unavená. Už v šest večer se mi zavírají oči, nedokážu snášet stres a škola se mi hroutí. Šance na kluka nula nula nic a motůrek pracuje na reverz.

(pro lenochy: přeskočte až k té tlustě vyvedené větě)

Ale popořádku:
Tento rok mi začaly ranní tréninky. To znamená třikrát týdně vstát v pět ráno, abych v šest mohla skákat do vody a ve tři čtvrtě na sedm běžet do šaten, abych chytila autobus. Překvapivě tuto zátěž poměrně dobře zvládám a dokonce se na další tréninky těším!
 


Thank you, Steve

6. října 2011 v 20:10 | Meisil
I am a big fan of Apple, especially of IPod. I got my first IPod when I was eight or nine, my father brought it from German. It had black 'n white display and I was really very happy when I opened the pickle and there was something much better than mp3 player, which I wanted. I became a big fun of apple in a moment.

Milý deníčku, nejsem cool

1. října 2011 v 18:03 | Meisil
Dlouho jsem se neozvala, ale nebojte děcka, ještě žiju. a přečetla jsem si moc vtipný článek, tady. nebudu to komentovat, jen snad větou, že jsem hrdá, že moje vlasy jsou přírodně hnědé...
* * *
A teď už s parodií na život, klapka a: Akce!


Milý deníčku,
Můj život je na draka. Plavu, učím se, plavu a denně mám asi jen půl hodiny pro sebe, než jdu spát.
Připadá mi, že přicházím o spoustu událostí, na kterých bych neměla chybět a ve škole si připadám jako vyvrhel, protože nevím o všem, co se na facebooku šustne. Už jsem se tam nepodívala, ani nepamatuji. Navíc se nemůžu přidat ke skupině, která jde do kina, ani nestíhám vyjádřit svůj názor, protože tohle se "přeci řešilo včera po půlnoci, tys už spala?"
Ano deníčku. Chodím spát v osm, v půl deváté nejpozději, abych mohla jít ráno plavat. Mí spolužáci mě nechápou, jen jim vadí, že se mnou není žádná sranda.
A ani se nemůžu starat o svou krásu, představ si to! Jak mám vyjít mezi lidi, když mají moje vlasy celý můj život jednu přírodní barvu? A když moje nehty nezáří na dálku?
Ani nevíš, jak strašné to je, když netuším, co znamená to zpropadené slovo řasenka. A nedejbože, když nevlastním něco z těch nových hadrů, c si byla ta a ta skupinka kupovat včera?
"Kdy se to domlouvalo?"
"No, ráno, na FB"
Alespoň, že jsem se naučila pít silnou kávu. Sice zvládám jen jeden kelímek denně, ale oni taky spí tři hodiny, ne devět, jako já.

Ani dobré jídlo nepoznám! Byla bych, já hloupá, nešetřivá nána, šla do restaurace a dala si oběd se zákuskem za obrovský peníz, kdybych nebyla poučena, že mladá dáma má utrácet za oblečení, a ne za jídlo, které se dá levně pořídit v "mekáči", kde je ze zaručených surovin, zdravé a s obsahem tuku pouhopouhých osmdesát procent. Navíc, kdo by se cpal masem na olivovém oleji s otravnou zeleninovou přílohou, nebo něčím zdravějším, když liposukce je tak snadno dostupná.
Ach deníčku, ani na chlapce nemám vkus, ba ani čas. Já bláhová bych snila o vzdělaném kamarádovi, se zálibou v Monty Pythonech, když si mohu vybrat z tisíců těch, kteří se umí rozkošně chichotat a stále u sebe nosí ty nezbytné cigaretky. Přece bych nemohla mít kluka, co nekouří! To by nebylo "kůl"!
Hned zítra deníčku, hned zítra vezmu všechny své peníze a vyměním je za minisukně, make-up, tu podivnou věc, řasenku, žehličku na vlasy a předplatné všech dívčích časopisů, které najdu.
PS: Víš, deníčku, někdy si z tebe utahuju :D

Další články


Kam dál